Moje kořeny

Pozvání

Přijměte pozvání na cestu proti proudu času, na výhled do míst kde dnes žijeme, do krásného kraje uprostřed Evropy. Budeme se toulat minulostí, sem tam se zastavíme a budeme naslouchat ozvěně dávných dní, jež k nám doléhají až k nám do přítomnosti. V hluku moderní doby je ta ozvěna občas takřka neslyšitelná, přesto rezonuje ve všem našem počínání. Bydlíme v domech, které jiní lidé postavili. Sklízíme ovoce ze stromů, které jiní lidé sázeli. Co známe, sdělili nám jiní lidé řečí, kterou jiní lidé vytvořili. Přes dálavy staletí k nám doposud promlouvají kamenné památníky po předcích, jejich města, hrady, chrámy. Kocháme se krásou podivuhodného množství uměleckých děl, z nichž vane dech starobylosti a mistrovství. Jejich prostřednictvím se člověk ohlíží zpátky a zažívá pocity úcty i obdivu.

Z mlhavých dálek věků se přes propast času klene most, jehož druhý pilíř tkví ve vzdálených dobách budoucích. A my po tom mostě kdesi uprostřed jdeme. Neseme si životem zkušenosti předchozích pokolení. Každý z nás v sobě chováme celá staletí, ba tisíciletí. A tak aniž si to uvědomujeme, jsme si blízko, velmi blízko i s lidmi, které jsme nikdy nepoznali.

Motto

• Žádný člověk nemůže poznat cíl své životní pouti, pokud se nedozví, odkud přesně pochází a jak se dostal na své současné místo.

  Maya Angelou

• Pokud neznáš svou rodinnou historii, neznáš nic. Jsi jako list, který netuší, že je součástí stromu.

  Michael Crichton

• Blaze tomu, kdo rád vzpomíná svých otců, kdo vesel baví posluchače o jejich činech, jejich velikosti, a s tichou radostí vidí sebe připojena na konec té krásné řady.

  Johann Wolfgang von Goethe